EVIDENT SUCCESS

O zubních implantátech


Co jsou zubní implantáty?

V případě, kdy dojde u pacienta ke ztrátě jednoho nebo
více zubů, tak se v dnešní době stále častěji zavádějí náhradní zubní kořeny,
které jsou šetrné k lidské tkáni. Zubní implantáty jsou vlastně umělé
zubní kořeny. Obvykle bývají šroubovitého nebo válcovitého tvaru.

Jsou vsazovány do čelistní kosti tak, aby pomohly nahradit ztracené zuby.

Zubní implantáty slouží naprosto shodně jako původní vlastní zubní kořeny pacienta,
neboť přímo okolní kost se naváže na jejich povrch.

V současnosti jsou veškeré implantáty vyrobeny z titanu vysoké čistoty,
protože tento materiál je velmi dobře snášen lidskou tkání a kost se k němu pevně váže. 

 Medicína využívá dobrých vlastností titanu už po několik
desetiletí. Není známo, že by titan způsoboval jakékoliv alergické nebo
nesnášenlivé reakce. Velikost a tvar implantátu jsou dány individuálními
podmínkami v pacientově čelisti.

Pro zubní implantáty neexistuje žádné věkové omezení. Musí být pouze splněna
podmínka minimální výšky kosti. Medicínský pokrok dnes umožňuje vytvořit
odpovídající kostní základ ve většině případů nedostatečné nabídky kosti.

Toho lze docílit buďto odebráním pacientovy kosti z jiného místa, nebo použitím
augmentačních materiálů.

Pokud je augmentace kosti obtížná, je vždy možné použít
krátké nebo ultrakrátké implantáty, jejichž využívání je rovněž velmi úspěšné.

Jaké jsou výhody zubních implantátů?

Ve většině případů není nutné přistupovat k zbrušování okolních zubů.

Využití implantátů zabraňuje postupu úbytku kosti v čelisti.

Budete ušetřeni obtíží spojených s nošením protetických náhrad na dásních.

Ve většině případů není nutné používat snímatelné zubní náhrady.


Jaké podmínky je nutné splňovat?

Implantát lze zavést u pacientů libovolného věku,

jakmile byl dovršen růst kostní dřeně.

Pro zavedení je nutné splňovat podmínku normální schopnosti hojení

a celkově dobrého zdravotního stavu.

Další nutností je dostatečná nabídka kvalitní kosti.

Naprosto zásadní podmínkou je kvalitní ústní hygiena.


Co se děje v případě nedostatečné nabídky kosti?

Stávající kost lze v dnešní době doplnit augmentačními technikami.

Prvotním cílem těchto technik je nahradit nebo doplnit nedostatečné množství kosti tak,

aby do ní bylo možné posléze vsadit implantát.

Drobné nedostatky omezeného rozsahu lze řešit technikou řízené kostní regenerace.
Rozsáhlejší pak pouze doplněním kosti z jiného místa nebo metodou sinus lift.


Jak se vybírá správná metoda augmentace?

Před použitím jakékoliv augmentační metody je naprosto
nezbytné mít důkladný implantologický plán. Ten zahrnuje vhodnou předoperační
diagnostiku, včetně klinického vyšetření, radiografické vyšetření a analýzu
modelu. Počítačová tomografie poskytne dostatečně přesné informace o důležitých
anatomických strukturách, jako jsou vzájemná poloha čelistní dutiny a průběh
mandibulárního nervu. Během předoperačního plánování se rovněž stanoví povaha,
rozsah a načasování augmentačních opatření.


Jak se implantace provádí?
Odborník v oboru implantologie, který zákrok provádí,

vsadí umělé kořeny do čelisti obvykle za místního znecitlivění.

Jakmile jsou implantáty vsazeny, plní funkci náhradních zubních kořenů.

Tím je vytvořen základ pro náhradní zuby, které se umísťují do míst chybějících kořenů. 

Po 3-5měsíčním období vhojování kosti k implantátům je zaručena stabilní opora požadovaná pro nové zuby.

Jako významná prevence komplikací slouží kvalitní ústní hygiena

a následné pravidelné návštěvy v zubní ordinaci.

Více než 96% všech implantátů vydrží déle než 10 let.


Krátké a ultrakrátké implantáty.

Jestliže augmentační techniky nejsou žádoucí

nebo proveditelné, mohou být použity krátké nebo ultrakrátké implantáty

(do 5 mm délky). Tyto krátké implantáty vykazují podobně dobré výsledky jako dlouhé,

a to po velmi dlouhou dobu. Coby alternativa k běžným implantátům

jsou krátké implantáty využívány už 33 let. Krátké a ultrakrátké implantáty byly
vyvinuty v Americe. Jejich název napovídá o jejich základní
charakteristice, mívají totiž na délku méně než 10 mm.

Aby bylo možné umístit konvenční implantát s dlouhým titanovým kořenem, je
k tomu třeba dostatečně množství vyvinutého kostního materiálu v čelisti pacienta.

Tento požadavek však často nebývá splněn, protože v případě déletrvající absence zubu

kost obvykle atrofuje. Aby tedy bylo možné implantaci provést, je třeba
použít takzvané augmentace (doplnění/ nahrazení kosti). Tento přístup je časově
náročný a nákladný a nepřináší vždy úspěch.

Krátké implantáty byly vyvinuty jako náhradní řešení. Lépe se s nimi manipuluje

než s těmi konvenčními. Při použití krátkých implantátů

může být složitá fáze augmentace mnohdy úplně vynechána.

Nicméně jejich užití se neomezuje pouze na případy, kdy nelze použít jiné implantáty.

Krátké implantáty mohou být samozřejmě použity jako plnohodnotná varianta implantátů,

neboť narozdíl od jiných implantátů se používají s mnohem větší obezřetností.

Například proto, že je u nich možné použít nižší otáčky vrtání, které jsou ke kosti šetrnější.
Riziko zavedení infekce coby důsledek implantace je při využití krátkých
implantátů rovněž výrazně nižší.

Krátké implantáty tedy umožňují kratší zákroky, snižují cenu léčby a
v neposlední řadě snižují zdravotní rizika na straně pacienta.

Při implantaci by tedy vždy měla být možnost jejich použití zvážena.


Udržení alveolu (socket grafting)

Po každé extrakci by měla být postižená kost vyplněna augmentačním materiálem

a přikryta vstřebatelnou membránou. Pokud se tak nestane,

vede to automaticky k narušení kosti (kostní atrofii),

a tudíž musí být v pozdější fázi kost v tomto místě nahrazena / doplněna.


Augmentace (řízená kostní regenerace)

Drobnější kostní defekty řeší právě tato metoda. Výplňový materiál
sestává z augmentačního materiálu TCP - trikalciumfosfát,

smíchaného s krví a případně štěpy kostí vzniklých během chirurgického zákroku.

Tyto štěpy se posbírají do speciálního kontejneru nebo jsou přidávány do látek
podporujících osteogenezi, jako je PRP (platelet-rich plasma).


Zvednutí dna čelistní dutiny (sinus lift)

Jestliže je výška kosti v horní čelisti nedostatečná,
lze opatrně nadzdvihnout sliznici dna čelistní dutiny a prostor, který takto
vznikne, vyplnit umělým materiálem, směsí TCP - trikalciumfosfát, krve,
posbíraných kostních štěpů, případně i PRP

nebo BMP (morfogenních kostních proteinů).

Materiál se v této pozici přidržuje pomocí filmu, připevněného
malými titanovými připínáčky nebo sponkami připevněnými ultrazvukovou svářečkou.
V závislosti na výšce kosti může být tento zákrok jen minimálně invazivní,
tzn. se souběžným zavedením implantátu prostřednictvím implantačního otvoru
(minimálně invazivní sinus lift), nebo se použije boční přístup
s pozdějším zavedením implantátu.


Sinus lift

Sinus lift je speciální způsob augmentace.

V důsledku úbytku kosti a rozšíření dutiny horní čelisti

bývá výška kosti v zadní oblasti horní čelisti příliš malá na to,

aby do ní mohl být stabilně vsazen implantát odpovídající délky.

Chirurgickým nadzvednutím dna čelistní dutiny (sinus lift)

a následným doplněním kosti nebo umístěním augmentačního materiálu do dna čelistní dutiny
se výška dostatečně zvětší a po uplynutí období hojení v délce 4 - 6
měsíců může být implantát bezpečně ukotven.

Rozlišujeme jednokrokový zákrok,

při němž je implantát zaveden současně s kostní augmentací

a dvoukrokový, při němž se implantát vkládá teprve po
uplynutí období přihojení v délce 4 - 6 měsíců.

Sinus lift lze rovněž členit na dva typy - vnitřní (minor) a vnější (major):

Vnější sinus lift spočívá v tom, že je z ústní do čelistní dutiny vypreparováno okénko.

Tímto přístupem je pak nadzvednuta sliznice dna čelistní dutiny (podobná vnitřní membráně vejce).

Poté se prostor vyplní kostí nebo augmentačním materiálem za stálé zrakové kontroly.

Při interní variantě sinus liftu se prostor vyplňuje tlakováním augmentačního materiálu otvorem pro implantát,

který bude vložen později. Tato metoda umožňuje vkládat delší
implantáty. I zde je nutné dodržet dobu 3 - 4 měsíců pro hojení.


Chirurgické ošetření dásní

Smyslem chirurgického ošetření dásní je zlepšení dlouhodobé životnosti zubů.
Dalším cílem je zmenšit odchlípení dásní a vytvořit tak podmínky pro lepší
ústní hygienu. Protiinfekční opatření jsou vždy na prvním místě,

avšak v případě, že jsou neúčinná, přetrvávající probing depts

jsou indikací pro následné chirurgické ošetření.
Primárním cílem chirurgického ošetření dásní je zlepšit živostnost zubů
zmenšením odchlípení dásní, a umožnit tak kvalitní ústní hygienu.


Odstranění retní uzdičky


Retní uzdička je tenký vazivový pruh pokrytý sliznicí, který vyčnívá do ústní
dutiny. Pokud je retní uzdička příliš vyvinutá, může způsobovat oddělování
středních řezáků, a vede tak ke vzniku mezery mezi předními zuby (diastema).
V bezzubé čelisti může retní uzdička nepříznivě ovlivnit usazení protézy.
Chirurgická redukce nadměrně velké retní uzdičky je známá jako frenulektomie
(odstranění uzdičky).

Jde o jednoduchou operaci, která se provádí za lokální anestezie

a neměla by být prováděna u dětí, dokud u nich nevyrazí trvalé přední zuby.


Transplantace sliznice

Například u periodontitidy existuje riziko ústupu slizniční membrány

a zjizvení sliznice.  

Po úspěšném ošetření periodontitidy bývá proveden pokus o odstranění vzniklých lézí.
Za tímto účelem odebere stomatolog štěp z oblasti měkkého patra

a přišije jej k rozšířené, nově vzniklé poraněné oblasti.
Rána vzniklá v dárcovském místě patra je překryta plátkem

 a při jejím hojení pak nedochází k podráždění.


Chirurgické odstranění zubů moudrosti

Chirurgické odstranění zubů moudrosti provádí zubní chirurg,
obvykle v lokální anestezii. Do úvahy přichází i celková anestezie, a to
v případě, kdy lze očekávat složitější průběh extrakce anebo kdy není
možné zajistit bezbolestný zákrok pomocí nervového bloku nebo lokální
anestezií. Často se stává, že je zub fixován ke kosti příliš pevně

nebo je přístup mezi okolními stoličkami a úhel čelisti příliš malý

anebo se zub v čelisti nachází v horizontální poloze.

Ve všech těchto případech je nutné chirurgické odstranění zubu.


Apikoektomie

Resekce kořenového hrotu (apikoektomie) je často poslední
možnost, kterou lze zub zachránit. Pokud je to možné, mělo by operaci vždy
předcházet důkladné ošetření kořenového kanálku.

Po nadzvednutí dásňového laloku a odstranění kosti v oblasti kořenového hrotu

je v požadované míře obnaženo patologické místo.

Infikované nebo cystické tkáně v hrotové oblasti se odstraní

a kořenový hrot se v nezbytné míře zkrátí.

Následně se dásňový lalok přišije zpět.


Vyhledávání

Kontakt

MUDr. Radek PACOLA K Nemocnici 75, Nový Jičín 74101 49°35'04.46"N, 18°00'08.12"E +420 556 301 619
mobil:+420 778 098 996